MÓDNÍ ZÁLEŽITOST  

Laurie Venter,majitelka ch.stan. Glenaholm Rhodesian Ridgeback Kennel

Lidé jsou klíčem chovu.Bez jejich ega by se nepořádali žádné výstavy.Lidé mají radost z toho, že jsou důležití.Uspokojuje je to a jsou rádi, když je někdo respektuje.Mají velké ego.A proto faktor módy je velmi nebezpečný, pro naše milované plemeno. Názory jsou formovány velkou individualitou posuzování rozhodčích, jiné názory jsou převzaté od „zkušenějších“kolegů…Je jedno co to je, ale když je někdo milován ať už rozhodčími, silnou skupinou chovatelů kolem plemene atd., určitým způsobem stanovuje módu.

Lidé rádi mění standart daného plemene a změny, kterých dosáhnou je dělají stabilnějšími a jejich ego je větší a větší. Každopádně, změní-li se v plemeni to, jak má pes vypadat a dané plemeno se začne ubírat jiným směrem, než doposud, je to známkou toho, že by se měl změnit i standart.

Třeba barva zvaná „HNĚDÁ“, nebo „MAHAGONOVÁ“ u RR se tato barva považuje za barvu nepřípustnou……Co to znamená?Je-li to úspěšný pes, který je TOP pes několika žebříčků, výstav a klubů, stane se to, že sním plno lidí nakryje.Ale dostat hnědou a mahagonovou barvu z chovu je velmi těžké.Je to barva dominantní, barva, která je pro RR základní barvou a jakákoliv kombinace se rovná hnědá barva……A chiméra posledního desetiletá je bílá barva.Nejméně dominantní barva RR, barva, se kterou když zodpovědně zacházíte a bude v rámci norem, standardů a přípustných regulí daných NÁMI-chovateli.

Má matka, chová 25 let RR…..Když se jí v chovu objevila bílá barva-tzv. ponožky, štěně šlo okamžitě z chovu.Na druhou stranu můj dlouholetý přítel, Jack Bococks upřednostňoval zvířata právě s bílými ponožkami…Zde je můj rozhovor s ním, který změnil můj pohled na „bílou“:

„Je to v chovu“ ,říká Jack.

„Co je v chovu?“, ptám se.

„Ta bílá“…..říká a dívá se na mne pohledem, kterým se ptá zda to chápu…

„Tobě se bílá líbí?“, ptám se.

„Je to v chovu“ ,říká opět Jack.

„Ano“, říkám“A Tobě se líbí??“

„Udeří Tě do očí, upozorní na sebe“

„Jak to myslíš??“ptám se

Široce se na mne usměje, asi z důvodu že mé otázky mu připadají stupidní a říká: „Když je pes v kruhu, má bílou packu, jseš donucena se na něj podívat.A má-li packy bílé obě, tím tuplem jseš donucena se podívat!!!Nádherná rezavá s nádherně se bělajícími packami vypadá velmi,velmi efektně.“Odmlčí se a dodává:“ale lepší je, když má pes bílou na všech prstech, protože v pohybu, kdyby měl bílou packu jen jednu, vypadalo by to , že nemá plynulý pohyb.“

Pamatuji si na jednoho rozhodčího, který posuzoval po celé Africe RR a zhlédl tak různé typy RR z různých koutů Afriky.

„Jak je to možné?“ptala jsem se s jemným úsměvem.

Odpověděl stručně, zeširoka se usmívajíc:

„Dvě bílé packy jsou lepší, jako jedna.V pohybu pes pak nevypadá s dvěmi bílými packami, jako že kulhá….“Podíval se do dálky a v jeho očích bylo cosi zvláštního….A dodává:“Proto jsem přestal RR chovat, jsou různí a pohledy na jejich standart také“.

Přejděme zpátky k Jackovi:

Právě jsem přemýšlela o slovech rozhodčího, začalo mi to v hlavě pracovat a znovu jsem se otázala Jacka:

„Říkáš, je to v chovu.“

„Ano“

„A co to znamená???“

Propíchl mne svým nebesky modrým pohledem a náhle zvážněl.Náhle se vrátil o několik desítek let zpátky.Miloval RR a miloval tyhle psy.Choval je po desetiletí.A k plemeni měl velkou, velkou úctu.

„Nikdy se bílé nezbavíš…“, podíval se na mne úzkostlivě, zda ho chápu.

„Proč ne?“

„Protože nejlepší psi měli bílou barvu“ říká,“a ti s tou bílou barvou byli nezávislí, byli svobodomyslní a byli jiní.Z tohoto důvodu jsem se nechtěl bílé zbavit.“

Aha, myslí tím, že bílá rovná se povaha.Dobrá povaha.Vyrovnaný pes.

Míjí nás další dlouholetý jihoafrický chovatel Tom Hawley a říká:

„Je to kus plemene, tahle bílá“, slyšel naši konverzaci a když jsem mu povídala o mé matce, jak dává pryč z chovu štěňata s bílou barvou, měl velmi vážný a ustaraný výraz ve tváři.

„Hrůza, chovatel přijme plemeno RR, neví o něm ani zbla a kvalitní zvířata s bílou na hrudi, tlapkách dává pryč.To není pro mne chovatel.Přijme-li někdo výzvu chovat RR, měl by se smířit i s tím, že bílá tady je a bude a bude se muset naučit s ní zacházet.Všichni úspěšní psi měli bílou barvu.“ A začne jmenovat desítky psů a já si uvědomuji, že opravdu všichni měli bílou barvu někde na těle…..“Nikdy se nezbavuj bíle v chovu, je dána povahou, klidnou vyrovnanou….To je synonymum bílé.“

Tihle dva chovatelé a Bill Howard z Rockridge ch.stanice(,který také zastává názor, že bílá v chovu se musí udržet) mi pomohli s podívat na chov i z jiné stránky než jsou jen zdravotní vyšetření a regule, kterými se musíme řídit.Jsme to my chovatelé, jsme zodpovědní za svůj chov, za svá zvířata, kterým dáváme do vínku geny, které jen tak nevyprchají po desetiletí, staletí, ale udrží se tady mezi námi a další a další je budou předávat dál.A tím jsem chtěla říct, že chov je otázkou módy.Otázkou, jaké si stanovíme cíle v chovu a jaké oběti musíme dosáhnout.

Je to stejné, co jsem myslela barvou tzv.“hnědou a mahagonovou“.Po desetiletí se jí snažíme zbavit, je to barva dominantní a málokdy se podaří ji z chovu dostat.Bílá barva je barvou nejméně dominantní.Proto by se měla udržet v chovu, budeme-li řešit barvu „hnědou a mahagonovou, jen a jen barva bílá, nám pomůže“.Bílá je snadno udržitelná,má-li chovatel v plánu ji udržet v mezích standartu.

Závěrem chci říct, že tahle část o bílé barvě je pro mne oddychovou částí, protože řešíme-li v chovu pouze bílou, stojí nad námi bůh a drží nám palce, aby nám neuniklo něco jiného.V další kapitole už to taková legrace nebude a přejdeme na vážnější téma.Téma vady srdce.

Laurie Venter